VSTUP     AKTUALITY     DISKUSE     VÝSLEDKY     KALENDÁŘ     PROPOZICE     PŘIHLÁŠKY     POKYNY     FOTO     ARCHIV  
  ZAČÍNÁME S AOS  

obsah aktualit:



  01.01.2016 20:54   Shell Cup 2015
V první řadě, myslím že budu hovořit za všechny účastníky, znovu děkujeme všem pořadatelům, autorům tratí, organizátorům i všem jejich pomocníkům, kteří nám umožnili, že jsme si všichni mohli tohoto svého koníčku dostatečně užít. Jednotlivé soutěže byli někdy lehčí, někdy těžší, ale vždycky jsme si z nich odvezli nějaké nové poznatky a zážitky.
K jednotlivým soutěžím:
1. kolo – Zimní Hrubá skála – stejně jako v r. 2014 bohužel (nebo naštěstí?) opět beze sněhu. Svezli jsme se krásnými zákoutími malebné krajiny Českého ráje a okolí. Itíky přehledné, vložáků a podmínek minimum, délky etap a časy tak akorát. Náročností sice patřila k nejlehčím, ale pro rozjezd ročníku to bylo ideální.
2. kolo – Rallye Šmídl – historicky první Shell v Žamberku stanovující doufejme novou tradici společné soutěže pro Čechy i Moraváky (v předběžném kalendáři pro r. 2016 již potvrzenou). Tato soutěž jako součást již několik let pořádané regionální Rallye Šmídl byla už podstatně náročnější, určitě i z důvodů snahy odlišit Shell od „Hobby“ a „Family“ kategorií. Mapy krásně přehledné, itíky jasné. Příjemně proloženo naučně zábavnými úkoly mezi etapami.
3. kolo – Střelka Horní Branná – tradiční soutěž, kde domácí posádky, které se soutěží Shell Cupu jinak nezúčastňují, dávají na frak „ostříleným shellákům“. Srozumitelné itíky proložené soutěžními úkoly, tratě postavené i pro začínající posádky a o pořadí rozhoduje pár drobných chybiček, kterých se místní dokáží vždy vyvarovat.
4. a 5. kolo – Roudnice – Podřipský Dakárek – jedna z nejnáročnějších soutěží, kterou navíc ovlivnilo množství nepředpokládaných stavebních silničních akcí a nečekaná průtrž mračen během JZ. Jediná ze čtyř etap by se dala označit jako lehčí, ostatní se, myslím, blížily spíš pohárovým. Rovněž dvě kola v jeden den jedoucí se současně s dvěmi koly ČP znamenali určitě velkou zátěž pro pořadatele. Nutno je však pochválit za zdárné vyřešení všech problémů a za to, že si autor našel chvilku a prošel s námi po dojezdu celé odpolední kolo. Krátce na to pak i vyvěsil na stránky správné řešení kola dopoledního a nedlouho poté i odpoledního. Na této soutěži se poprvé objevila nová posádka, která pak hned při své první účasti dosáhla odpoledne příčky nejvyšší.
6. kolo – Kladno – patřilo jako již tradičně k těm soutěžím nejtěžším. Rovněž však to byla soutěž, kde se účastníci mohli hodně naučit. Soudím tak ale jen z uveřejněného autorova popisu tratě, informací zprostředkovaných a ohlasů ostatních posádek, neboť jsme se tohoto kola nezúčastnili.
7. a 8. kolo – Krakonoš – vítaná náhrada zrušeného dvoukola na Dobříši byla i přes poměrně krátký čas na přípravu na výborné úrovni. Obtížnosti bych hodnotil pro dopoledne střední a odpoledne lehčí střední, což bylo pro Shell ideální svezení. Itíky a mapy v jednom byly docela praktické řešení.
9. kolo – Tábor – bylo opět na výborné úrovni. Středně těžká obtížnost vyžadovala po soutěžících neustálou pozornost a vložák za začátkem obce 3x levá činil v této hustě zastavené oblasti, kde se bez značky změna obcí vůbec nepozná, některým posádkám značné potíže. Závěr sezóny malinko zkalilo nevyhlášení celkových výsledků, ale vše se určitě dožene na první soutěži roku 2016.

Do nového ročníku přeji všem účastníků co nejvíc ochotných pořadatelů, kteří pro ně připraví co nejvíce soutěží. Pořadatelům pak přeji, aby vždy správně odhadli obtížnost soutěží tak, aby přilákali co nejvíc nových posádek a zároveň posunuly stabilní posádky o kousek výš. A hlavně ať si to mohou pokaždé všichni skvěle užívat tak jako v ročníku uplynulém.

Za posádku č. 101 Tomáš Žurek
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Tomáš   
  28.10.2015 22:10   Shell cup Tábor 2015 – poslední pohled z bedny.
Martina psala z „Kladna“ jejich první pohled z bedny a zcela jistě jich příští rok bude psát mnohem víc. Pro nás je tento (pokud ne navždy, tak určitě na mnoho let) poslední. Tedy pokud se v poháru nebudou psát „pohledy z posledních příček“.
V Táboře se nám vždycky líbilo a tak jsme se sem těšili. Vlasta z pracovních důvodů nemohl, tak řídil Štěpán, letos podruhé. Vzhledem k tomu, že nejsme tak sehraní, na bednu jsme si moc nemysleli, přijeli jsme se svézt hlavně pro radost. Že to dopadlo takhle, pro nás bylo docela překvapení.
Zázemí v restauraci PETA CAR jako vždy perfektní. Harmonogram na začátku téměř dodržen, díky pomalým jízdám nebo dlouhé přestávce mezi etapami na konci mírně posunut.
Nebudu moc popisovat průjezd tratí, vše jsme po dojezdu všichni probrali. Nejasná místa nám Standa ochotně vysvětlil, za což mu tímto ještě jednou děkujeme. S jedinou drobnou námitkou jednoznačně souhlasil a doplnil vzorák.
Obě etapy byly svižně jezdivé i když časy 3min. resp. téměř 4 min. na km na to nevypadaly. Žádné dlouhé přejezdy, stále bylo co hlídat a řešit. Podmínky a vložáky tak akorát. Jen nad množstvím detailů jsem se v první etapě zhrozil a ve druhé jich bylo ještě víc. V průběhu se však ukázaly užitečné a potřebné, stačilo si je ohlídat. Utekl mi jen jeden (kóta 472). SPK bylo taky dost, i díky zápisům DZ „Obec“ a Konec obce“. Ale přesto tam dle mého jedna SPK chyběla a to na SM 6, nejlépe ve Štičí ulici. Díky neprojetí dle výše uvedeného detailu bychom jí měli určitě navíc. :) Jen jsem si cestou říkal, co asi ty posádky, co jeli takovouto soutěž poprvé. Ale ukázalo se, že mají dost nastudováno a ve výsledcích žádné propastné rozdíly proti ostříleným shellákům. Snad se ukáží i na dalších soutěžích seriálu v příštím roce.

Za posádku č. 101 Tomáš Žurek
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Tomáš   
  28.09.2015 17:08   Shell cup Kacanovy 2015 – Pohled z bedny trochu jinak.
(Lucko a Martine, promiňte že popisuju i Vaše dopolední vítězné kolo, ale přišlo to na mně a nemůžu si pomoct)

Začíná podzim a naše cesta na sever míří.
AOSku staví tam mladší Boudný Jiří.
Starší zas dohlíží, zda vše běží hladce.
Všichni včas sjedem se, rozprava trvá krátce.

Na první etapě podmínka jediná,
jen čtyři vložáčky, krásně to začíná.
Hned v první kótě však přichází chyták.
2x „O“ nestačí, musí být třikrát.
Přijedem na „živou“, kde prima jsou žabky.
Dávaj nám razítka a chtějí je zpátky.
Šipka pak kreslená na krátké straně,
každého nachytá, nikdo nejel správně.
Na jízdě zručnosti moc místa není.
Dopředu, dozadu, a čas nás honí.

Ve druhé etapě nás kruháče zradily.
Málo jsme měřili, jednou čtyřkou to zkazili.
Pak z P2 na ZM dřív se přejít mělo.
A jinou SPK pak to zapsat chtělo.
Dalších sto trestňáků vzápětí bereme.
Výjezd jednoznačný v mapě nevidíme.
Přes ČK šipečka vede už na konci.
My na ni nedbáme, jsme prostě pitomci.

K obědu řízeček výborný máme.
K tomu však pivečko těžko si dáme.

Do kola dalšího lépe se jede.
Cukry jsou dodány, mozek to zas bere.
Jedeme bez chyby, všecičko šlape.
Úhel i azimut každý snad chápe.
Lineár mapový detail nám určuje,
na živé tam žabka zas razítko půjčuje.
Ptáme se zda za kaplí už další živá není.
Dívka však nic nenapoví, a jen se na nás cení.
Musíme jí pochválit, umí držet basu.
A tak jedem nadvakrát, snad nebude ztráta času.
Pak zas chyták, jednosměrka, šofér ho odhalil.
Ve výsledku dobře to je a tak jsem ho pochválil.
Před ČK je „béčko“, vidím, napsat jsem ho zapomněl.
Pak už na nic nenarazím, co bych řešit neuměl.
Opět jízda zručnosti, zkušenosti máme.
Jeden doraz nepoved se, čtverec zase dáme.

Etapu dnes poslední rozjedeme s chutí.
Plná čára na výjezdu vpravo nás jet nutí.
Zákaz vjezdu autobusů, jinudy jet musíme.
Tři kruháče s vložákem, to už skoro umíme.
Přehodnotit dvakrát, třikrát než na slepou dorazím,
pak zas zpátky přes kruháče, vložáky už neřeším.
Z Daliměřic doleva chci, až k hlavní dorazíme.
Řidič hezky poslechne mě, to to pěkně kazíme.
Jen ta plná čára. Nebylo nám přáno.
Prostě jsme jí přefrčeli a „F“ nebylo dáno.
Motání se přes Rohozce problémy nám nečíní.
Jen za malý rozdíl vzdáleností staviteli vyčiním.
Na Bezručově třídě, kdo by si to pomyslel,
nevidíme vůbec značku „Zákaz vjezdu vozidel“.
Nikdo běžně neřeší to, jezdí se tam jako nic.
Nám však další efko chybí, snad nebude jich ještě víc.
Před koncem už jenom reál, dvakrát vpravo musíš.
Před ČK je na to okno, jak to projet, tušíš.

Vyhlášení po dojezdu nezdrží se vůbec,
pochvaly a děkování, prostě krásný konec.

Toto vítězství má na nás velký dopad.
Za tři týdny v Táboře jedeme Shell poslední,
jakýkoliv výsledek nám umístnění nezmění.
V příštím roce do Poháru musíme se zapsat.

Na začátky v téhle lize rádi budem vzpomínat.
Je tu totiž bezva parta, každý každému radí.
Vůbec nelitujem, že trávili jsme tu soutěžní mládí.
A o místech na bedně už necháme si jenom zdát.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Tomáš