Moooc jsme se těšili hlavně proto, že konečně máme něco za humny. Já na letošní první roli navigátorky a Zdenda na svou první soutěž. Noc obecně nepatří k našim silným ani oblíbeným částem, ale holt když to musí bejt ....
Příprava na noc je poněkud náročnější, protože krom světel, světýlek a svítících brýlí (abych měla šanci něco vidět) se musím nabalit jak pumpa a obzvlášť krk zamotat do něčeho teplého. Když je tma, vpravo vidíme velký kulový a tak při hledání komunikací případně průjezdek jezdíme se staženým okýnkem. Mohu doporučit pro ty, co touží po omrzlinách, ztuhlém krku či šíji nebo v případě deště po osvěžující sprše. Jen varuji, že občas něco z toho okna za jízdy uletí. Nejčastěji JV. Pak máte neplánovaný soukromý SÚ ve tmě v blátě apod. ;-)
Poprvé hrdě na startu s jednociferným číslem a s nadějí, že domorodci při našem průjezdu nebudou ještě tak rozparádění, jak je známe z většiny soutěží z chvostu startovního pole. Nebudu popisovat všechny finty a fintičky z trati, bo by Duža musel překopat stránky, aby se to sem všechno vešlo 😊 Tak jen ty, které si pamatuji 😊.
Etapa N1: Hned první vteřiny na startu ve mně vyvolají pocit marnosti. Čtu si "informaci", že při řešení iti je o hodinu méně než mám na hodinkách a že to neplatí pro ČK. Hawk! Kam se hrabe "za mostem pod mostem". Než jsem ale dočetla iti do konce, touto informací jsem se už dál netrápila, bo byla vytěsněna spoustou jiných neméně důležitých podmínek a vložáků.
První chyba přichází krátce po startu - blbec jsem sice přehodnotila, leč nezapomněla a tak nemám druhou SPK91. Ale ještě dřív než já naberu těchto 100TB, Zdenda už nafasoval jako základ 50TB za řazení v jednosměrce 😂. A to máme za sebou ani ne 5 minut na trati ... to celkem jde 😂. V zápětí se řidič nenechá znervóznět zákazem odbočení a nějakým přepočítáváním času a jedeme kam nemáme a průjezd kótou 109 je za dalších 100TB (SPK20). To jsme na trati max. 15 minut, ale jede se nám dobře, s pocitem, že se daří, protože o žádných chybách nevíme 😂. No ale pak už opravdu jedem dobře, v pohodě a bez zádrhelů nebo bloudění. Pak přichází chlupatice a navzdory staženému okýnku průjezd křovím nevidíme. Výsledkem je špatný průjezd i dokreslení a SPK22 navíc a ve stejné oblasti ještě neberu podruhé SPK16. Pak už fofrem bezchybně do cíle. Na to, že jsme nebloudili ani nikde neztráceli moc času je zásek +29 min. celkem dost. 360TB za průjezd při té obtížnosti berem! 😊
N2 V iti nám "informace" sděluje, že startujeme na PRAVÉM břehu Berounky. A vložák chce, abychom něco dělali na prvním kruháči na LEVÉM břehu. Oki, to uhlídáme, nejsme blbí. Krátce po startu přichází brutální SM, která nás provádí šílenou víceúrovňovou křižovatkou (asi nejsložitější v Praze). Z vědomí toho, že udělám-li chybu, pojedeme klidně až někam k Příbrami, mi bylo hodně horko. Fuj! Zvládli jsme to! Přichází oddechový jednoduchý šipkáč, kde jedno z políček říká "stále vpravo až k semaforu a tam L". Známe to tam a není co řešit. Hmmm, bylo 😟 Ve známé táhlé pravotočivé zatáčce byla prý nějaká zákeřná šoustka do křoví a tam číhala otočná SPK23. Kdoví, jestli bychom ji viděli za světla, ale teď jsme podlehli známému místu a jeli k semaforu, aniž bychom po něčem víc vpravo vůbec pátrali.
Tím jsem se pěkně ocitli na druhém břeku Berounky a hned na kruháči spokojeně splnili vložák, zobli SPK37 a pokračovali dál. V cíli zjišťuji, že do vzoráku zapomněli tuto SPK zapsat a jdu reklamovat .... Michal G. mi s ledovou tváří pokládá otázku: "A jak víš, že jste tu Berounku přejeli???" Auuuuu, to byl skok na špek jak vymalovaný! To, že jsme Berounku přejeli, jsme se nedozvěděli celou etapu a tak tento vložák tam byl jen za účelem přidat posádkám nějaké TB a zaplnit stránku iti 😂
V zápětí udělám blbě nájezd na reálnou SM (neuvědomuji si, že nesmí začínat na jednoznačném výjezdu) a přidávám do bodového banku dalších 100TB za chybějící SPK18. Dalších 160TB přidává řidič, protože jízdní pruh méně čitelný je neviditelný 😂 Skóre druhé etapy uzavíráme chybějící SPK94, kdy jsem absolutně nepoznala, že ten camfrňous do cíle má trochu jiný tvar než v reálu a nedojela pro otočnou. Takže jsme na 520TB, ale JEN +9 minut.
N3 To už jedu skoro v deliriu ... Z té si skoro nic nepamatuji. Jen to, že při příjezdu do Ořechu Zdenda přehlédl směrovku na Prahu a tak jsme nejeli vpravo, ale vlevo. Tam zobli dvě falešné SPK 10 a 20. Jenže jsem měla světlou chvilku při odjezdu z obce a říkám, že na příjezdu ta směrovka určitě musela být. Otáčíme se a jedeme to opravit. Jo, byla tam.... odjíždíme z křižovatky vpravo, bez plechu a spokojeně, že jsme to zachránili, opouštíme Ořech. Jo, jenže já ve stavu zombie ty dvě falešné neškrtla a poctivě jsem je zvěčnila do JV 😟 BLBEC!!!! Zbytečných 120TB! A aby toho nebylo málo SPK54 jsme neviděli ani jednou ze dvou průjezdů ... dalších zbytečných 200TB. A protože jsem ještě v etapě zobla falešnou SPK31 (nedešifrovala jsem správně severně orientovaný šipkáč) a ještě jednu někde, tak jsme si do cíle etapy 3 přivezli 440TB +10min. Celkově to dalo na krásné 7. místo (cokoli jednociferné berem s radostí!!!!).
Na závěr velký dík za noční program, dobrou baštu a prima ubytko. Ke dni se vrátím ;-) Líbilo se nám to a moc bavilo.
10. – 11. 04. 2026 – kategorie Mistrovství ČR
8.4.2026 proběhlo další jednání naší komise. Nejdříve byly hodnoceny uplynulé soutěže Zlatý Píst a Aprílová jízda. Obě byly hodnoceny kladně, zvláště Zlatý Píst, kde se nám představil jako autor tratě Kuba Marvan.
Tento pátek a sobotu se uskuteční úvodní dvoukolo MČR 2026 v Praze a okolí. Soutěže jsou připraveny, přestože v týdnu po Velikonocích se rozběhla série všemožných oprav vozovek, vodovodů, apod. a že jich nebylo málo. V příloze jsou informace pro soutěžící, na na jejichž účast se pořadatelé již těší.
Po Zlatém pístu, který jsme pořádali, už jsme se nemohli dočkat, až si zase zasoutěžíme. Ráno jsme nezapomněli vzít putovní pohár a vyrazili jsme do Dušníků nedaleko Roudnice nad Labem. Po příjezdu nás čekala zručka. JZ v areálu JZD nebyla těžká, slalom a pak na plnění tři prvky. Čas JZ byl slušný, ovšem ze tří prvků jsme splnili jen jeden a tak spokojenost s předvedeným výkonem nepanovala. Po párku a klobáse u hasičů přišla na řadu rozprava a pak už start do soutěže. Start byl stejně jako na naší poslední soutěži ZHS doslova na omdlení…. Opustit kruhový objezd třetím výjezdem nám trvalo snad 10 minut… Kroužili jsme dokola a počítali výjezdy. První výjezd šoustkou dolů z kopce, druhý výjezd se po 10 metrech rozděluje a třetí nás dovedl k SPK 63 u fotbalového hřiště. Vzhledem k tomu, že 63 nebyla otočná, a pokračováním dál bychom byli za chvilku venku z mapy, došlo nám, že asi nejedeme dobře… Tak zpět na kruháč (absolutně nechápu, proč tam vůbec byl vytvořen) a znovu počítat výjezdy. První šoustka dolů, druhý tedy asi bude k čp 43 a třetí k čp 64. Jedem tedy kolem čp 64 až dojedeme na konec komunikace… Hmh, tak tady tudy to asi taky nebude… Tak zpět na kruhák a prostě jedeme ven kolem SPK 41… (Člověk by nevěřil, co takový jeden kruháč dokáže). Zbytek Dušníků a pohádky už projedeme bez problémů. Ve Chvalíně opět problémy…. Projedeme kolem SPK 33, pokračujeme dál a spousta aut hned za potokem Čepel odbočuje doleva a pokračuje dál po polňačce. Polňačka je nemapová, blbost tam jet a tak se vracíme zpět do vsi a chceme po mapové před potokem na západ, jenže tam je zákaz vjezdu. Tak se otáčíme, opět jedem kolem SPK 33 a až teď si všímáme, že je OTOČNÁ!!! (Chce to větší šipku) Takže zpět na hlavní a konečně do kóty 201. Na to, že za sebou máme teprve 3 km etapy, je toho bloudění nějak moc!! Do konce první etapy už ale jedeme bez chyb (akorát na ty Krmné směsi jsme se nachytali) a tak jsme v ČK 2 snad 25 minut před časovým limitem. 