Na poslední dvojkolo mistráku do Suché Rudné jsme vyrazili již ve čtvrtek, protože jsme už starší pánové a před soutěží si potřebujeme po dlouhé cestě řádně odpočinout. Mimochodem jsme v součtu let obou členů posádky nejstarší posádka. Ubytování bylo výborné, večeře také. Ráno po snídani jsme vyrazili, stejně jako další posádky, na rekognoskaci terénu. Zadaný prostor nebyl moc velký a tak jsme v půl druhé měli hotovo a před zahájením soutěže byl ještě čas na odpočinek. Soutěže od Vládi Dužíka mám rád a vždycky jsem měl rád, jeho stavitelský rukopis mi vyhovuje a v minulosti se to potvrdilo několika dobrými výsledky (na bedně) na předchozích mistrácích. Po zlepšení naší formy v letošním roce (3.místo v Praze, 4.místo v Oseku) jsme si dělali zálusk na alespoň jeden dobrý výsledek, který by tuto formu potvrdil a přinesl zlepšení v celkovém pořadí MČR.
Etapa N1:
4 vložáky, 2 detaily a žádná podmínka, po startu žádné složité vynášení a zvýrazňování v Iti, hned jsme vyrazili. Ale hned u první značky, která byla ve VI 1 jsme zaváhali. Platí jen po dopr.zn (konec přísl.obce). Platí hned od startu k první značce konec příslušné obce nebo od této značky až do konce etapy ? Jak to autor myslel ? Zkusili jsme variantu 1 a skončili jsme bez řešení v lese a nebyli jsme sami. Trochu jsem znejistěl. To jsem samozřejmě ještě nevěděl, že tam chybí otočná SPK. Přesto se mi varianta 1 zdála věrohodnější, protože přišla finta hned po startu, což bych taky tak postavil. Na dlouhém přejezdu mezi kótou 103 a bodem 1 jsem ještě promýšlel znění VI 1 (přesto, že Duža říkal, že nemáme při přejezdech polevit v ostražitosti) a udělal školáckou chybu, nedoměřil jsem a nezajel jsem si pro SPK PRD. SM 1 jsem už doměřil správně, skončila před hlavní, což bylo důležité pro další průjezd. Mapový tvar jsme chvíli hledali, našli na bublině u SPK 70, ale zapomněli na šipku, která dělal jednoznačný výjezd a tak chybí druhá 70. Tentokrát jsme si pro SPK PRD správně zajeli a pokračovali k Bruntálu. Celý náročný závěr etapy po Starém městě i po Bruntálu jsme už zvládli bez ztráty kytičky. 260 TB na průjezdkách a 5 minut navíc – no žádná sláva v nabité konkurenci, ale to jsme ještě výsledky neznali a pocit z etapy byl docela dobrý.
JZ na buzeráku jednoduchá, ale přesto jsme se nedotočili na čtverec. A na Radkových 123 TB jsme se dívali hodně z dálky, jen tady na nás najeli 50 TB.
Etapa N2:
Celá etapa po městě, 3 vložáky s platností ve vyznačených částech bylo složité uhlídat, přehodnocování průjezdu bylo skoro všude i opakovaně, docela masakr. Nebudu rozepisovat celý průjezd, asi bych to vzhledem k počtu reálných přehodnocení asi nedal ani dohromady, ukážu jen naše chyby a jednu mapařinu, která byla docela těžká, ale zajeli jsme ji správně. Hned po startu jsem si nevšiml malého kolečka nad ČK a tak jsme celý začátek jeli úplně jinak, než chtěl autor, až jsme skončili u živé PK Z (Lole). Teprve po odjezdu z PK mi to došlo, vrátili jsme se k ČK a na podruhé to zajeli správně. Stálo nás to PK navíc za 60 a 5 minut času. Pak už jsme se chytli a jeli do 202 – 203, kde jsem podle tvaru komunikace hned zjistil, že jsem na nemapové komunikaci, na které budu pod kolečkem kóty 203 křižovat mapovou komunikaci, takže dvakrát SPK 3 máme. Další průjezd částí města před a za kolejemi jsme zajeli čistě, jen mě zmátla přeškrtnutá protisměrka u kóty 205. Zajeli jsme do ní a tam skončili u zákazu vjezdu. Tak tudy NE, asi neměla být přeškrtnutá. V kótě 210 jsem nezaregistroval, že kóta 210 nepropojuje bublinku s SPK FI, tak nám chybí první SPK JI. Závěr etapy již bez ztráty kytičky, výsledek 260 TB a +12 minut. Pocit z etapy byl stále dobrý.
Etapa N3:
Hned po startu do třetí etapy nastal rozhodující moment této etapy a možná i celé noční části. Výjezd z kóty 301 a mapově na mapový tvar, který jsme bez problému našli u živé PK Z (Lole). V autě se nám rozhořel menší spor o to, zda odjedu mapový tvar na jednoznačném výjezdu či nikoliv, já jsem chtěl Loleho dvakrát, Míra byl proti, ale nenechal jsem se zviklat a prosadil svoje řešení a bylo to správné řešení ! Podobný moment se opakoval ve Světlé na autobusové bublině, což způsobilo docela komplikovaný průjezd Světlou. Ale dali jsme to v pořádku. Tady jsem ještě byl ready. Jenže na dojezdu k ČK už na mě padla krize a únava a kdyby do mě Míra nekopnul, tak jsem reálný dojezd do ČK nedal. Výsledek – 0 na TB a +3 minuty navíc.
Na správné průjezdy jsem nekoukal, nic jsem neřešil, padnul do postele a než přišel Míra od gulášové polévky, už jsem spal. Probudil jsem se nad ránem okolo půlpáté, mrknul na výsledky v mobilu – TO BYLO PŘEKVAPENÍ ! Ale řekl jsem si ještě nejásej, to se ještě může změnit (jak se nám to už několikrát dříve stalo) a klidně jsem spal až do budíčku.
Ráno byly výsledky stejné a tak jsem tomu už začínal věřit, že se to po opravdu dlouhé době (naposledy v r. 2021) povedlo. Ještě nepatříme do starého železa – počítejte s námi !!!
... Pohled ze zabijačkové bedny
Po Jesenické tečce jsem měla velikou radost, jak se nám to tam vše podařilo zajet lépe než v Oseku a říkala jsem si, že těch 14 dní do dalšího závodu bude opravdu dlouhých. Dopředu jsme věděli, že tentokrát to bude velmi vyrovnané a budou rozhodovat spíše drobnosti. Obavy jsem měla i z toho, zda se nám podaří splnit správně i úkoly na trase.
V pondělí 19.10. zasedala naše sportovní komise.
... Pohled v noční bedny Jesenické tečky - mistrovství ČR
