„Ano Juro, tu 3. etapu jsme měli asi jet…“
I v naší posádce byl cítit soutěžní deficit po dlouhé přestávce. V první etapě, jsme jako většina posádek neřešili vlož.iti „Za každou cedulí OBEC , obsahující slovo KARLOVICE“ v Sedmihorkách na výjezdu z kóty 100 na JZ v šipkovém iti. On zde začínal vložák, ale (v iti v šipkáči) až políčkem “Dej přednost!“ – Odboč za zmíněnou cedulí. Pro nás neplatil, i když jsem otočnou SPK „H“ viděl. Na rovinu musím uznat a přiznat, vůbec jsem nepřemýšlel o vložáku. Tak díky kolegům, kteří to autorovi „osvětlili“ ve čtvrté etapě, jsme ušetřili 100 TB.
Pak jsme „reálně“ v šipkáči křížili „imaginární“ budoucí, prozatím tedy pouze mapovou, komunikaci a dojeli do obce Sekerovy Loučky.Trochu jsem řešil zda splnit výjezd z kóty 101 v azimutu 230° při prvním příjezdu/návratu po projetí SM11, pro mne jednoznačný výjezd z kóty, nebo „raději„ ještě jednou jako L po projetí jednosměrky v detailu této kóty. A zde jsem si pilně zazmatkoval a po informaci v šipkáči „Opusť hlavní silnici“ se preventivně a zbytečně na detailu kóty 101 otočil = PK „A“. Až po orazítkování jsem si uvědomil, že proti detailové jednosměrce to asi nepůjde ;-(( [60 TB]. Po Turnově jsme neměli problémy, reálnou „chlupatou čáru“ v měřítku M25 jsem měřil a po nájezdu zpět na mapové komunikace za šipkáčem z bodu G jsme neměli problém. Zákaz odbočení vpravo jsme viděli. Mapovou cestu do kóty 103 jsem nalezl relativně hned po neexistující „budoucí“ komunikaci. A pak to začalo: Obec TURNOV jsme viděli, odbočili na nemapovou a při jízdě po ní, již skoro před kótou 104 směrem na kótu 103, jsme neviděli žádnou SPK! Jedeme vůbec správně? Nebo je ještě jiná cesta/varianta. A Milan říká: „Nešlo na té mapové špičce za značkou (zákaz odbočení) jet rovnou vlevo? Jaké je tam značení a čáry na silnici. Tak se musíme jet poohlédnout v reálu… Po dojezdu na krizové místo a po zjištění, že jinak jet nešlo, návrat na trasu a napojit se na původní, tedy asi správné jízdy dle iti – dojet na začátek detailové jednosměrky do kóty 103. To, že na přejezdu kolejí (detail kóty 104) je v detailu mapová šipka (SPK 8) mi úplně vypadlo! [100 TB].
Druhá etapa byla pro mne klasika:
a) chybuji v nejkratších mapových průjezdech (zde po výjezdu z bodu N poprvé. Na VI – za dejkou poprvé jeď L a neodbočení k Laboratoři jsem se otáčel až na mapovém kruháku a do kóty 203 s výjezdem v Az 63° po delší cestě (on to takto původně autor také vymyslel), ale kolegové spolusoutěžící nalezli kratší cestu po plánku díky tunelům pod dálnicí – bez PK! [2x 60 TB].
b) mapové průjezdy, podle správné mapy, také nejsou moc silnou stránkou. U Preciosy jsem dvakrát měřil mapu M25 a stejně použil parkoviště v plánku (SPK 2) cestou do bodu U [60 TB] z konce SM 23. Pak už jenom ohlídat sudé kóty pouze a vždy R a za SPK A „ukecat“ Milana, aby odbočil slepou mapou SM 24 po asfaltovém „skoro chodníku“ na jednosměrnou mapovou komunikaci, opět SPK A a směr kóta 210. Obec Všeň, kde jsem v minulé soutěži „mapařil“, rozkopaná a projetá dle návodu z rozpravy a jsme v ČK.
Třetí etapa, opravdu jsme ji, Juro, jeli, už byla „jenom“ o uhlídání opouštění SM na správných místech, uhlídat na okolí nádraží Lukov u Mnichova Hradiště všechny „bubliny“ na mapě a ve Svijanech přejmenovanou řeku Jizeru na Sobotku. A zde jsem byl v koncích: „Jak mám na SM 33 a v kótě 303 (je lichá) jet vždy vpravo“, když přijíždím přes „Sobotku“ a mohu v kótě pouze rovně nebo vlevo! A Milan se jemně ptá: „A jedeš SM po směru průjezdu nebo naopak?“
Ale musím přiznat znalost prostoru z minulých let: ať už šlo o start do etapy ve Všeni (ZM vede jednosměrkou!) nebo Žehrov a okolí mi nedělala mapa žádné potíže. Při prvním otáčení u PK O jsem říkal Mírovi Ačaovi: „Škoda nevyužít živou PK aspoň 3x! A čau.“ A ejhle – byla 3x!. Už s Mírou Bublíkem jsme Všeň, Žehrov (za mlada) poctivě mapovali najížděním před soutěží…
Pavel Kopeček st. č. 6
P.S.
Petře - moc se mi to líbilo! Jako každý rok!
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ