23.11.2016 18:29   Boj o kapra a rum.

Lepší úvod než pojednání „Mistr stavitel se vrátil“ od Pavla Kopečka nenapíšu, tak si ho nejdřív znovu přečtěte.
Pokračuji tedy s jízdou zručnosti. Pořadatel přišel s dobrým nápadem časového příjezdu pro vzdálené posádky, takže jsme moc na startu nečekali. Pořadí prvků bylo netradiční a garáže nebyly v ose slalomu, takže se do nich muselo dost nadjíždět. Motivace ale byla veliká, první cena byla úžasná třílitrová láhev jindřichohradeckého rumu s kaprem na etiketě. Jediná šance byla jet na plný pecky a přitom čistě. Vyšlo mi to. Radek Z. byl rychlý, ale neodpustil si chybu a Milda V. a Jarda H. zase byli tuším bezchybní, ale o něco pomalejší.
První etapou začal úžasný návrat o 10 let zpět. Hlavní mapa M50, málo detailů a hodně plánků. Že se nejezdí na milimetry jsme zjistili hned na první odbočce za bodem A, kterou jsme projeli a čekali někde otočnou. Po kilometru jsme to vzdali a otočili se s poznáním, že tak to autor nemyslel. Horní Pěna celkem seděla, jenom na konci reálu se nám moc do poloprázdného rybníka nechtělo. Poslední pytlík v Otíně opět neseděl o více než milimetr, ale následná slepka se musela měřit přesně, protože nás vyhnala z mapy. Návěští vložáku vodního toku Řečička nás povodila po obchvatu, ale po posledním odbočení jsme skončili v blátě u zavřené brány. Tady to autor taky nemyslel. Na konci další slepé mapy to chtělo zůstat na hlavní a vyhnout se nastražené živé na parkovišti. Nejvíce starostí jsem měl s poslední podmínkou kótu míjejte vlevo, nakonec jsem se otočil proti směru otáčení doufajíc, že by to tam přeci jinak nebylo.
Vložák za dejkou rovně mi naznačil odpověď na diskuzi, na které straně mají být značky. Zákaz vjezdu do jednosměrky byl sice vlevo, ale přeci tam nemohu vjet.! Takže stejně jako dnes uvažujeme logicky a podle záměru toho, kdo značky osazoval a nebereme u silnic označené stezky pro chodce nebo cyklisty, musíme uvažovat i značky ostatní. V podstatě stejně se ubírá i diskuze na stránkách. Například u Dužova parkoviště je zřejmé, že zákaz se nevztahuje na hlavní silnici. Proč u Zdeňka minulý týden přemýšlím, jestli odbočení vpravo je jednoznačné, když v případě reálné jízdy bych stejně rovně nejel.
Zbývající dvě etapy se nesly ve stejném duchu jako etapa první. Nejdříve ale přišla chybička autora, kdy podmínka po přejetí řeky byla splněna až v zadané kótě. Řekli jsme si, že to jinak nejde, někteří to ale začali přehodnocovat a hodně ztratili. Na konci druhé etapy nám pomohli Jíšovi, Zdeněk nám sice nejdříve nenápadně stínil v Jarošově na nádraží při nájezdu na rampu ale Jana mi pak ukázala, že jsem nedoměřil poslední slepou mapu. Hodně se dalo ztratit na začátku třetí etapy, kdy nedoměření kratší varianty přes kótu 488 stálo 300 bodů. Na konci si nás vyfotila nějaká fanynka v Blažejově. Žádná zóna tam tuším nebyla, i tak jsme jeli rozhodně pomaleji než třicítkou, spíše dvacet. Evidentně paní neměla strach o ty pobíhající děti u cesty, které se na nás přišli koukat, spíše neměla co dělat. Poslední možnou fintu jsme vůbec nezabrali a naštěstí to nenapadlo ani autora tratě. Na špatné měřítko M25 u posledního plánku v Hospřízi jsme měli zareagovat a hledat odbočení z hlavní o několik stovek metrů dále. Ale ani jsem neťuk.
A závěr? Jak psal Pavel K., pan stavitel se vrátil. A s ním i cesty plné bláta, které zde občas bývaly. Mapy byly ručně upravené, především padesátky se jezdí spíše pocitově, stejně jako plánky, které sice pocházejí bůh ví odkud, ale jsou milé. Jenom je škoda, že ten nádherný pohár je putovní, a budeme ho muset za rok vrátit a znovu o něj bojovat. Už teď se těšíme.

autor příspěvku: Paulů Jaromír   

  23.11.2016 15:02   Půlbedna z HELLA Rallye 2016 - 7.kolo MČR AOS 2016

Nevím, jestli můžu psát "z bedny", když jsme na ní celkově nebyli, ale jasné vítězství v noci nám již nikdo neodpárá! Takže po pořádku.
Na Moravu jezdíme vždy ve čtvrtek, když spíme ve stejném místě jako při soutěži, je to přímo ideální. V pátek se porozhlédnem po kraji tak, abychom si stačili po mapování trochu odpočinout. Při mapování se soustředíme více na noc, protože se v noci více projevuje náš s přibývajícím věkem slábnoucí zrak. A tentokrát se to opravdu vyplatilo!! Když jsme ráno při snídani potkali Juru, který nám prozradil, že jede rozvážet PK, říkali jsme si, to máme šanci některé PK potkat. Vyrazili jsme mapovat s pomocí Pavlem pečlivě připravenými mapami (všechny obce v M 5 nebo M10), ale dlouho jsme žádnou PK nepotkávali. To ten Jura pěkně blafoval! Když jsme ale nemohli přijít na to, kudy se dostaneme z Hradečna dál, vzpomněl jsem si, že na diskuzi proběhly nějaké změny v seznamu obcí. Pavel na diskuzi moc nechodí, tak měl původní seznam obcí. Po úpravě seznamu obcí to byla jiná káva. Nacházeli jsme pověšené plechy (přesněji řečeno pár kousků), potkali jsme známé tváře (Boudní) a našli i ten tunel pod dálnicí. Pavel prohlásil: To nemůže myslet vážně! Jestli nás sem pošle, tak to tady někdo vodře a zašprajcuje trať ostatním! A jeho slova se naplnila. Odpočinek před samotnou soutěží byl zpestřen návštěvou hradu Bouzov. Tímto děkuji pořadatelům, že mi umožnili na potřetí se konečně do hradu dostat. Když jsem zde byl poprvé (Radkovi bylo asi 10), tak byl zavřený, protože se měnil kastelán. Podruhé jsme se s Pavlem u hradu stavěli, když jsme jeli z nějaké soutěže (taky Mohelnice), ale to nám zavřeli před nosem. Napotřetí to teda vyšlo a stálo to za to! Večerní atmosféra při svíčkách dodá prohlídce nádech dob minulých a výklad paní průvodkyně byl zajímavý.
Ale teď k samotné soutěži.
V propozicích: stavitelé - noc Janek, den Simča. Jankovy soutěže se nám nikdy moc nelíbili, nějak nám neseděl jeho styl. Nedá se zapomenout na některé excesy jako dvakrát bod 2 pokaždé jinde, dvakrát ČK obě správné a jiné "perly". Simča sice již něco pískala, ale u mladých autorů člověk nikdy neví, co z nich vypadne a měli jsme pocit, že Simča je zastáncem spíš překombinovaných soutěží, které mimo jiné taky umí pěkně zajet, viz noční část posledního mistráku v Kladně – 1. Verča, 2. Simča, pěkně to ty holky nadělily celému startovnímu poli. Prováděčky naše obavy jen potvrdili. Tunel pod dálnicí se jede! Dost jsme nechápali to s těma zvířátkama v mapě. Janek, který si kdysi pletl Kozla (Jirku - vynálezce systému Zliv) s volem (což nebylo zrovna „košer“), použil zvěř jako symbol pro navazování map. Máme se na co těšit. Začíná se jako většinou JZ. Tma jako v pytli a tak jsem jí totálně podělal - první místo v mistru volantu je v háji! (ještě že jsem to ve dne napravil!). Ale to jsem ještě nevěděl, že několikanásobný vítěz mistra volantu byl poslední. Hned po JZ dostáváme itik a startujeme do noci. ČK-P-SM1 . Nejbližší mapová pravá se nám jeví vlevo na konci parkoviště. Ale tam je zákaz vjezdu! To není ono. Tak pravou odbočíme na hlavní. Tam to taky nejde, vložák stopka levá. Až na třetí pokus se to podaří. Pak se Pavlovi nepodaří napasovat do mapy SM1 a to už se skoro pohádáme. To to pěkně začíná! Po výměně názorů jsme se přeci jenom rozjeli. Janek nás dokonale překvapil! Jedna podmínka, vložáky jasně vyznačené v iti, kdy se jede stopka a kdy dejka. Sem tam mapová fintička, která nás ale díky mapování nepřekvapila. U tunelu jsme dojeli Vlčáka a když jsme viděli, jak se do něj pasuje, raději jsme ho srabácky objeli (paradoxem je, že při mapování jsme ho dali, ale přeci jenom ve dne je to něco jiného, každý si hlídá 5 cm od zrcátka a jde to). Sežrali jsme něco okolo SM2, tam nám chyběla PK 70. Živou 8 jsme měli jenom jednou, ale to bylo z chyb v N1 všechno. Jedinou chybu autora (kota 240) jsme jeli jak on chtěl, takže nám to krásně navazovalo dál. Pravda, za pštrosem na dejce levá po panelech, jsem jel dál jenom díky tomu, že jsme o PK 56 ležící v příkopě věděli. Tady se mapování opravdu vyplatilo! Ale jako autor bych to takhle nestavěl a schovávání SPK do příkopu, to asi není to pravé ořechové !!! Dál za dálnicí kruháč (vložák 2x 46) a přes centrum Litovle v pohodě do ČK. Zásek 11 minut je pro nás, kteří patříme mezi pomalejší, velmi dobrý.
N2. Z toho si moc nepamatuju. Asi proto že nebyl žádný problém. Hned po startu vymyslet jak neodbočovat, ale to jsme dali bez problémů. Souběžku u bodu77 jsme věděli z mapování a tak jsme pečlivě měřili, ale na konci PK A uznali ano nebo HH. Co mě osobně rozhodilo, že jsme měli v ČK najeto asi 10 minut. To se mi na mistráku ještě nestalo! Asi jsme něco vynechali. Jo a iti i mapu na jednom papíru, to není moc obvyklé. PK za 0 jsme ale nevěděli, to jsme se dověděli až po dojezdu.
N3. V této etapě jsme udělali dvě chyby. PK 52 navíc: v kotě 272 si splnit nejdřív podmínku a pak jet SM 6. A chyběla PK 51 : při nájezdu na SM7 jsme jeli kousíček (4m) mapovou jednosměrku naruby. Jinak vložák Usov pěkně fungoval, POHADKA zajímavé zpestření, mapařina na most u slona jasná a 10 minut navíc v ČK - pohoda.
Když jsme dojeli na ubytování, tak nám Jura hned hlásil: „Jste 1. po dvou etapách“! To nás tak uklidnilo, že bez kontroly průjezdek jsme si šli hned lehnout. Tak to děláme většinou na všech mistrákách, nočních 4.etap se většinou nezúčastňujeme. Jen jsme se prostřednictvím WIFI v místě ubytování podívali na web na výpočty on-line. Trochu mě nadzvedlo (i z postele) špatně spočítaný čas v jedné etapě. A protože nám bylo jasné, že každý bod bude hrát roli, tak jsem to šel, ač v pižamu, hned reklamovat. Oprava byla briskně provedena, ale nakonec se ukázalo, že by to na naše vítězství nemělo vliv.
Velká omluva Jankovi. Opravdu jsme měli obavy, co stvoří. Postavil ale moc pěknou trať, logicky seskládané itineráře se pěkně řešili a překvapilo nás množství mapových fint (to v minulosti u Janka nebývalo). A dokázat udělat mapové finty v době GPS je špičková práce! Je pravda, co řekl Jirka Boudný (taky na bedně): „Co jsme jeli při mapování, to jsme jeli při soutěži“. Ano mapování mělo dost velký podíl na našem výsledku, ale tím však nechci snižovat náš výkon, rozhodně tam bylo co zkazit a my jsme těch chyb asi udělali ze všech nejméně.
Den byl úplně o něčem jiném: Ten se nám tolik nepovedl. Ale být po 6. kole druzí celkově a první v mistru volantu, to jsme již dlouho nebyli!!

Toť pohled od volantu st.č. 9 na noční část Hella Rallye 2016.
M.Zdrubecký

autor příspěvku: Zdrubecký Miroslav   

  14.11.2016 07:45   Pan stavitel se vrátil !

Zpívejme Hallelujah, pan Stavitel se vrátil…

Po několikaleté odmlce jsme zavítali do Jindřichova Hradce na soutěž s podpisem stavitele Zdeňka Šimánka.
Již 40. ročník soutěže Jindřichohradecký kapr 2016, pořádaný AK LADA v AČR nás, pod taktovkou Zdeňka, jemuž do stavitelského pera našeptával a výsledek korigoval hlavní rozhodčí Standa Kočí, se zdánlivou lehkostí a vtipem provedl po okolí Jindřichova Hradce s centrem soutěže v Hospřízi.
Netrpělivé posádky (29 vozů celkem / 14 v pohárové soutěži) odstartovaly sice trochu se zpožděním oproti harmonogramu, ale nelitovaly. Ono postavit všechny průjezdovky pro obě soutěže – Shell a Český pohár – trochu trvalo…
Dvě výtky, které mohu uvést: "přeprůjezdkování" a čitelnost map (černé kopie mající obtížně odlišitelné komunikace od vrstevnic) jsou asi jediné pihy na kráse a příjemném pocitu z této soutěže.
Necelých 85 km tratě Českého poháru dalo "zabrat" průjezkově i časově. +
Posádky zvládaly
– časově: v první etapě většinou do 10 minut, ve druhé do 5 a ve třetí okolo 20 minut.
– průjezdkově: v první etapě průměrně za 1 navíc, ve druhé za 2 navíc,ale i 3 chybějící, ve třetí byla v průměru 1 navíc.To, že snad za každým rohem byla průjezdovka, je až s podivem!
Podle mého pocitu byly posádky spokojené s přiměřenou obtížností, minimem chyb i nejasností a hlavně s celkovou poklidnou atmosférou celé soutěže. A to nehovořím o cenách – 3x pečený kapr (snad to nebyli amuři – nejsem rybář) pro dvě vítězné posádky (Shell a Pohár) a jako cena útěchy pro poslední posádku.
Vyhlášení výsledků se trochu protáhlo – většina startovního pole i pořadatelů fandila Plíškové až do 13:13 v prvním zápase Fed Cupu. Pak už se muselo vyhlašovat.
Dopadlo to dobře my byli "těsně" druzí (o 300 TB) a Karolína po čtyřech hodinách vyhrála…

autor příspěvku: Kopeček Pavel